Vroubek
Vroubek, bku, m. = malý vrub, der Kerbzahn, die Kerbe. Nz. V-ky dělati, ein- kerben. V. u punčochy, die Nätheln oder Firmerlen, Us., na štěpě n. hrboly. Zlob. Vroubky jsou oka obrácená po hladké straně. Škl. žen. prací. V. povstává pícháním do půl oka. Ib. Máš u mne v. (zavroubeno); Má už prve na vrubě. Vz Vina. Č. Běžíme si naříznout do vrubu nový vroubek. Hu- mory 1883. č. 18. — Vz Vrub.