Vroubiti
Vroubiti, vrub, vroubě (íc), il, en, ení; vrubovati, vroubati, vroubívati = vřezati, vtíti, kerben, einkerben, einhauen, einschnei- den; štěpovati, einpropfen; obrubovati, säu- men, einsäumen, einfassen; dražbou prodá- vati, versteigern, licitiren. (Us. u Plaňan). Jg — co: sekeru (vtíti), V., strom, šátky. Rk. Lem sedmikras jej vroubí zářivý a zdo- bný. Kká. Td. 14. — co kde: vruby na stromě sekati a vroubiti. Zlob. Na vrubu něco v. (znamenati, co se vydává n. při- jímá). Ros. — co, se čím. Svit měsíce vroubí stříbrem vršky stromů. Us. Dch. Blankytem se vroubí, s hvězdami se snoubí. Sš. Bs. 110. Pláště a řízy vroubeny jsou dlouhým třepením. Jir. Ves. čt. 76. — co kam: sekyru do někoho v. (zatíti). Lom., Trip., Schön. Do srdce někomu ctnosť v. Us. — kudy: po městě (toulati se, herum- schlänkern). Us.