Vrovnati
Vrovnati, einreihen. — co kam: do řady. Rk. Knihy do polic v jich oddělení jsem vrovnal. Hanka. Co ven trčí, k druhému v. Us. Tč. — koho; se komu (čím, v čem, na čem, kdy), gleichstellen, gleich sein, gleichen. Jemu se žádný v. nemůže. V., Br., Sych. Zajíci se během nevrovnáš (= nevy- rovnáš). Jel. V. se komu v čem (vyrovnati se). Jel. Chtěli jste se mně v. Skl. II. 176. My jediného Boha jmámy, jehož i jednomu nevrovnámy; Proto ež sě směl Bohu vrov- nati. Hr. rk. 237. Ti sě horníkóm vrovnají. Ib. 401. Vz Vyrovnati. Hradecké bílé pivo mohlo před lety hamburskému vrovnáno býti. Jir. Ves. čt. 21. Mnozí z rytířstva, ježto chtěli v. se pánům, ochudli. Pal. Dj. V. 161. Na ostří sekeře se meče jejich (dře- vené) vrovnají. Ler. Nemůž se žádný vy- brati, by mohl se Pánu v. Ndž. Milosť nad milosť, tak že se jí nemůže v. žádná mi- losť; Všecky věci jeho nejdůstojnějších apo- štolů věcem v. se mohou. BR. II. 299. b., 614. Nynějšie dielo nemóž sě jiej v. Dal. 83. Věrnému příteli žádný v. se nemůže; Turci Uhrům v. se nemohou. V.