VrtatiVrtati, vrtám (zastr., ale posud na Mor. a ve Slez.: vrci),
vrtávati = díru nebozezem dělati; hloubati, bohren, drillen; grübeln, spintisiren. —
abs. Nevrtaj, rozštiepíš. Mt. S. Ten červ (hřiech) pořád vrtá; Někteří po kusu řezáni, jiní vrtáni, jiní vařeni... byli. Hus. I. 183., III 288. Nedá jinak, kdyby mu koleno vrtal. Us. Vrů. Ten jen pořád vrtá (hloubá). Us
. —
co (komu). Mol šaty i knihy vrtá
. V
. Červík trámy vrtá
. Jel. V. skálu. Vys
. To mi to hlavu vrtá (v hlavě leží). Cf
. Vrtochy. —
koho =
peníze si od něho vypůjčovati, Einen pumpen. Dch. —
čím (kam). Díru
do prkna nebozezem v. Vrtá jako nebozezem. Mst. Kdo chce vrtať nebozicom, musí sílu mati (míti). Na Slov. Tč. —
kam. Světlo
v oči jeho vrtá. Lk. —
kde: v tuhém (něco nesnadného dělati). Lom. Nerád v tvrdém vrtá (o
lenochu). Prov. V-lo mu to v hlavě. Us. Šd. To mně pořád v hlavě vrce, proč to povídal. Mor. Šd. Šli ďalej, ale pánovi počalo v hlave vrtať. Dbš. Pov
. I. 211. —
kudy. V-lo mi to mozkem (nedalo mi to pokoje, pořád jsem o tom přemýšlel). Us. To mi vrtá hlavou. Šm. —
co proč. Dal by se
pro grešli v. Us Dal by si pro krejcar koleno v. Šd. Dal by si
za groš vrtať koleno. Us. Šd. Dal by si pro slívu koleno vrtať =
lakomý. U Litomyšle. Bda. —
nač: na uhlí (aby se našlo). Zpr. arch. X. 18. —
co na kom: peníze (vydlu- žovati si), pumpen. Us. Dch. —
se. Vrceme (vrtáme) se jako krtek (in der Erde wühlen). Slez. Šd.