Vrtidlo
Vrtidlo, a, n. = nástroj, jímž se co vrtí, zvl. kopisť, alles, womit etwas gerührt, ge- wendet, gedreht wird, das Rührholz, die Rührstange. V. V. k vrcení másla. D. — V. = soudek, v němž se máslo vrtí, der
Buttereimer. D. —V. = hřídel, rumpál, vra-
tidlo, točidlo, jímž se z dolů ruda na den
váží, der Roll-, Wendelbaum, die Haspel.
Rudy na vrtidlách ze země vážili. Pam. kut.
Rudu vrtidlem z dolu táhnouti. Vys. — V. = člověk vrtivý, neposeda, pudivítr, ein unruhiger, unstäter Mensch. Sych. Co se pořad vrtíš, ty vrtidlo! To v. nemůže ani chvilku poseděť. Us. Šd.