Vrtký
Vrtký; vrtce, vrtko. — V. = hýbavý, rychlý, obratný, beweglich, behend. Kompar. vrtčejší. V. kolo štěstí. Mudr. V. oči, Reš., Lom., jazyk, Jel., Kom., příhody. Jel. V-ký jako živé stříbro, jako rtuť. Pk. V. moře. Tč. exc. Viutalko vrtký chlapík vyšmikol sa, mu. Dbš. Pov. I. 327. Husár dvíha kyj na neho. On vrtký vyskočí a zachlopí dvere. Dbš. Pov. I. 544. Ale nerač naň velmi o to kvapiti, nebť jest velmi dvorný člověk a k tomu velmi vrtký. Arch II. 158. Chcel Števana ovaliť kyjačiskom; ale Števan vrt- kejší hodil mu vajce do čela. Dbš. Pov. VII. 82. — V. = nestálý, nejistý, proměnný, vrt- kavý, unbeständig, veränderlich, wankend, abwechselnd, wankelmüthig. V-vá odpověď, Br., mysl. Tkad. V. kramář. Dch. Jak by život lidský byl vrtký a nestálý, toho nám mnohé příklady dosvědčují. Let. Sl. V. 258 Šohaj mladý, ale vrtký a švärný. Lipa I. 6. Žeť jest smysla jen vrtkého. Jir. Ves. čt. 57. Mysleli, že se docela již v mysl vrtkou oblekl. Sš. J. 288. A protož toho, co sem psal, tak nechte a mne v to, že bych vrtké mysli byl, neobláčejte. BR. II. 379. a. Mezi lidmi vrtkými kolik jest hlav, tolik smyslů se nalezá. BR. II. 654. b. V. svět. St. Tak bude vrtek a nedostatečen jich zámysl. Bj. Úmysly ženské jako tresť vrtké. Troj. V. pozornosť naproti pozornosti strnulé. Marek. Člověk vrtkého mozku. Kom. V. srdce ne- ustavné; Srdce v dobrém ustanovené není vrtko jako povětřie; Máme nebyti mysli vrtké a neustavičné; Panny a vdovy vrtké myslce; Máť súdce ustanovilé mysli býti ne vrtké; Znamenaj běh lidský a v té v. roz- ličnosti, viz aby stál v úmysle pravdy; Uči- nieť ta túlanie mysl vrtčejší a rozbrojnější. Št. Vrtké mysli i dobré se znechutí. Bž. — k čemu: k dobrému i k zlému v. Boč. — v čem: v řeči. Reš. V mysli vrtek býti. Št. Vrtláč, e, vrtlák, a, vrtkač, e, m. = vrtlavý, vrtký, ein wankelmüthiger Mensch. D., Star. let. I umřel vrtlák na boží naro- zení. 1431. Bls. 15.