Vrtoch
Vrtoch, a, m., vrtoduch =vrtlák, vrto- hlavec. Pravý v. Vz Nestálý. Č. — Kom. — V., u, m., vrtochy, pl., m. = nepokojnosť, zkormoucení mysli, hýblata, die Schrulle, Mücke, Laune, Grille, das Hirngespinst. On má své v-chy (podivnosti, Launen). Dch. To mi dělá v-chy (starosti). Us. Bkř. Mnohý v. vnukne doba. Kká. Td. 355. Vážil to za ženský v. Šml. ve Světz. 1881. 306. Míti vrtochy aneb býti ve vrtoších (hrubě se starati). Ros. V hlavě vrtochy míti (vrtké mysli býti). D. V-chy si zahnati, zapuditi něčím. D. To jest pouhý v. Sych. — V., Vertach, lat. Virdo, řeka v Bavorsku. Sl. let. VI. 39.