Vrub
Vrub, u, vroubek, bku, vroubeček, čku, m. = vůbec každé zaříznutí, vříznutí, der Einschnitt, die Spalte, Kerbe. Vrub = zářez mezi dvěma zejky ostrý. Rst. 517. Vruby na stromě sekati a vroubiti. Zlob. Vrub u střely, u luku, u kuše, do tětivy, v péře (Spalte). V. (vseky) na jedli. Sl. let. VI. 77. Vruby rovnoběžné. Šp. V. sřezati
(znamení zaříznuté; 2. polepšiti se). D. V.
útrpnosti, des Mitleids Einschnitt. Dch. — V. = právo v lese cizím dříví porážeti, freier Holzschlag im fremden Walde. — V. = zvl. zářež na paměť ku př. zářez k naznačení počtu pinet od sládka odebraných, das Kerb- holz, der Kerbstock. MV. Vz Rabuše. Na Slov. Rezka, Rováš, Vrúbaš. Vz tato slova. 264 Cf. Brs. 89. Vz S. N. V. hornický (na nějž zaznamenával se náklad). Všecko obilí sčísti a na vruby nařezati; Vruby hajných, šafářky na sýry a máslo. Gl. 371 Cf. Povrubčí. Ten omyl se musí na tvůj vrub čítati; Někomu něco na vrub psáti, znamenati; jednati na vlastní vrub. Dch. U každého měl něco na vrubu (každý se naň hněval). Us. Dbv. Po- čet na v. J. tr. Byl bych tak učinil i na svůj v. Šml. Chtěly-li míti pomsta krevní a zášť strannická také své oběti, tož nesluší toho na jeho v. zapisovati: Na v. knížat moravských; Také i mnohý převrat připadá jediné a výhradně na jeho vrub. Ddk. II. 406., 444., V. 281. Žádnému nemá se dáti kľúča od valchy, dokud postavu na vrub nenařeže (= dokud se nezaznamená). Sl let. V. 61. Také co který den dělníků dělá, na to vinaři s lidmi pořádné vruby míti a toho při tom šetřiti mají, aby.... každá díla zvlášť povrubována byla; Padá to na vrub drzosti jeho. Mus. IX. 66., 1880. 482. Udě- lals opět jeden vroubek. Vz Vyhrůžka. Lb. Na vrub (rabuši) nařezati. D. Pivo na v. bráti (na úvěr). Us. Každý béře na svůj v. (každý za sebe počet činiti bude. Vz Osud). Ros. To jde (se béře) na jeho v. D. Máš u mne vroubek. Máš prve na vrubě (jižs prve provinil). Ros. Máš toho mnoho na vrubě (mnohos již zavinil). Lb., Sych. Na- pište to na můj v. D. V-by spojiti. Na v., ze v. = na vlas. V. On vše ze vrub vyhle- dává. V., Kom. Ze vrub nový (z brusu u. ). Zlob. — V. na stromě k štěpování, výhon, der Einschnitt zum Pfropfen, Zlob.; roub, das Pfropfreis. D. Vruby = hůlčičky 6 — 7 palců dlouhé z rév ku štěpování rév naře- zané. Čk. 189. D. — Vroubek, vroubky, pl. = při tkání punčoch oka obrácená, umge- wendete Maschen. — V., ne líc sukna, die unrechte Seite. Vše z vrub na líc obrátiti, z vrub na vrub převrátiti. D. Církevní a státní pořádek na vrub převrátiv dřevní stav věcí k obnově přiváděti se podobal. Ddk. II. 145. —V. = kraj, der Rand. Zlob. — V. = zub na opasku myslivců, kam vě- šívají zastřelenou zvěř; bývá jich několik a slují dohromady vrub. Světz. 1874. 553.