Vručiti
Vručiti, il, en, ení; vroučeti, el, en, ení = v ruce dáti, einhändigen. — co komu. On mi vručil meč tento. Lipa III. 119. List mnichu vručí. Kká. Td. 309. — co komu s čím. Vroučeli jim pramen vlasů svých spolu se hrstí trávy. Krok. — co komu kam: v jeho ruku. Us.