Vřed
Vřed. Cf. Mkl. Etym. 283. a. V. na bérci (vz Slov. zdrav.), čivový, neuroma, dělohy, vz doleji, dvanáctníku (vz Slov. zdrav., Duodenalgeschwür; kulatý, ulcus duodeni rotundum), hlístový, Wurm-, hlívovitý, gum- mös, houbovitý, ulcus elevatum, hřebeno-
vitý, Hahnenkamm-, jícnový, u. oesophagi,
jízvový, Narben-, katarrhový, u. catarrhale,
kožní, u. cutaneum, Haut-, kruhovitý, u.
rotundum, lejnový, u. stercorale, lícní,
Wangen-, lišejovatý, noma herpeticum, má-
zdřivčitý, diphtheritisch, měkký, u. molle
(šankr měkký), městkový, u. varicosum,
míškový, u. folliculosum, se nehojící, u.
lentescens, okraj ní, u. marginale, plazivý,
u. serpiginosum, poloměsíčitý, u. semilu-
nare, přepažky nosové, u. septi narium,
příjičný, u. specificum (vz Slov. zdrav.; na
bradavkách prvotní n. druhotní, vz Kžk.
446.), rohovky, u. corneae (plazivý, sor-
pens, pruhovaný, striatum, trámečkovitý,
trabeculare, úrazový, traumaticum, žravý,
rodens), rozžíravý dělohy, u. rodens uteri,
smrdutý dělohy, u. fagadenicum uteri, sně-
tivý, u. gangraenosum, brandig, spáleninový,
Verbrennungs-, středový, u centrale (ro-
hovky), střevní, u. intestini, šestinedělní,
u. puerperale (Kžk. 420.), tuberkulosní, u.
tuberculosum, tyfový, u. typhosum, úra-
zový, u. traumaticum, zatvrdlý, u. callosum,
zbytnivý povýšený, u. hypertrophicum ele-
vatum, žaludeční (vz Slov. zdrav.), žíravý,
u. exedens, fressend (vz, Slov. zdrav.), žluč-
níku, Gallenblasengeschwür. Ktt. exc. — V. = psotník. Mor. Chlapce strhal v. Prss.
Cf. Mtc. XV. 186. — V. = padoucí nemoc.
Kolovrat sa vrcí a žida vred krúci. Slov.
Rr. MBš. Také na Mor. Mtc. XV. 186. — V. = křeč. V Podluží. Vz více v Obz. 1883. 146., Mtc. XV. 186. -- V. = těžká nemoc vůbec. Val. Brt. Na jihových. Mor. sluje tak většina neduhů. Brt. V., břed, bředisko = lámání v kosťách, ščípání v hlavě, dření v nohách, moření v břuše, klání v boku, bolení u srdce, lupání v křížoch. V. zjavný (padoucí nemoc), sačený (táhne člověka), tracený (přebíhá tělem), zajeděný (ze za- jedení), zaspaný (ze zaspání), zahněvaný (z hněvu), zalekaný (z leknutí). V. ho za- šal (na zjavo), zatajil (chytily ho křeče, padoucí nemoc). Vz o tom všem a o hojení ho v Mtc. XV. 185. Cf. Vřídek (dod.).