Vřepiti
Vřepiti, il, en, ení = vetknouti, vraziti, einstecken. — co komu kam. V bok mu rohatinu vřepí. Us. Nehty do vředu v. (ne- žita se dotknouti). V. Vřepil se do něho = dal se do něho. Ros. Peklo, jenžto ve vás kolotá, do poklidných chcete útrob vřepiť. Sš. Bs. 204. Vz Řepiti.