Vřeten, a, vřetenáč
Vřeten, a, vřetenáč, e, m., vřetenice, e, f. = had, zmije, die Kupferschlange, Kreuz- otter. Plk., Bern. U Opav. Kls., Dch. — V. (radius) a kosť loketní (ulna) činí dohromady kostru předloktí (antibrachium). S. N. XI. 285. V. hlemýžďový, mediolus. Nz. lk. Vz Vřeténko, Vřetenní.