Vsáhnouti
Vsáhnouti, nul, ut, utí; (zastr. vsahu), vsáhl, žen, ení; vsáhati, vsahovati, eingrei- fen. — kam (nač, do čeho, v co). Rk. Vsáhl mi v mé dědictví. Půh. I. 365. V-ti v něčí právo. Šp. To vsahá do mého oboru. Na Mor. Tč. — čím kam: rukou do putny. Us. Tč.