Všudy
Všudy (zastr. vsiudy, vsidy), všude, adv. místa = na každém místě, überall, durch- gängig. Smrť vždycky a v. očekává. V. V. dobře, doma nejlépe. Ros. To máte všudy. Kram. V. chléb o dvou kůrkách. Kdo je všudy, nikdež není. Vz Řemeslo. V. kou- kol mezi pšenicí. Všudy musí nos vstrčiti. Všecko v. prohledá. Us. Bylo všech všudy dvanáct. Har. Ve všem (všeho) všudy je toho tři lžíce. Č. Zdi všudy padají; Beze všeho všudy, ohne Weiteres; Všech všudy, prach a broky, Bomben und Granaten! Dch. Zdá mi se všechno všudy, že to dělá 50 kr. Us. Křikl naň, aby toho ku všem všudy nechal a si připospěl (přispíšil). U Rychn. U všech všudy, co tam děláš? Us. Vrů. Všude ti věku ubude (říkají tomu, kdo z besedy nebo z návštěvy chce odejíti). U Olom. Sd. Dal ti jí všudy zvonit, všudy na vše zvony, aby bylo slýcháno po turecké zemi. Sš. P. 125. Na pahorku sedla všeho všudy jednou. Němc. Jistec jistce svého všudy obstaviti může. NB. Tč. 89. Chováni jsou všudež s poctivostí. Ddk. II. 247. Kdy by to učinil, hnali by ho ke všem všudy. Kos. Běž ku všem všudy (= k čertu). Bdl. Všudy bylo, všudy bylo a včil není nic. (Praví vlaštovka přiletujíc na vesno). Slez. Šd. Ve všem všudy. Dh. 61. Zabolela mě hlavička, ba i boleć budzě, obmuvil mě můj kochanek mezi luďzmi všudzě. Sš. P. 388. Když král Matiáš urovnal se o všecko všudy. Skl. I. 328. Co je Němec, to je Němec všudy. Koll. I. 317. Jim sě dává, jim se kupuje a chudý všudy v núzi leží; Buoh vždy a všudy jest a zná všechny věci; Jakož král zemský jest všudy v svém královstvie mocí a spravením, též Bóh jest ve všem světě; Bóh všudy jest bytem i mocí. Hus I. 220., 291., 318. (Tč. ). Kromě nebe všude závisť. Us. Tč. Všude lidé, v Chomútově Němci; Nahému je všude zima; Bosého všude tlačí; Prov. Šd. Všudy byl, nikam nedošel. Vz Hloupý. Lb. Všude je něco. Us. Dch. — Všudyť. Všudytě chléb jísti. Ros. — Kom. — Všudež = všudy. Všudež ho hledal. Us.