Vt
Vt. Tato skupenina souhlásek v násloví zvláště ve slovech jednoduchých zaniká, ku př. úterý, strč. vtorý a vterý. Ht. Z ní vy- souvá se v: žíti m. živti, šíti m. šivti. Vz Vysouvání souhlásek. Kt. — Vt někdy se přesmykuje: chvat m. chavt od koř. chyt. Kt. Vz Y (se stupňuje).