Vtáča
Vtáča, ete, n. = ptáče. Na Slov. a Mor. Já vím sice pri potoce o jednom vtáčaci; Pásla som ja vtačurieky, vtáčata, ej spadlo mi jedno vtáča do blata. Sl. ps. 39., 311. Zaspievalo v. na kosodrevině, čo komu sú- deno, veru ho nemině. Sl. ps. Tč. Ej sedí, sedí na kolaji vtáča, pěkné perenka hed- bávem otáča. Sš. P. 545. — Mt. S. I. 31.