Vtáhnouti
Vtáhnouti, ul, ut, utí; (zastr. vrahu), vtáhl, vtažen, ení; vtáhati, vtahovati = ně- kam táhnouti, táhna vpraviti, ein-, hinein- ziehen, einschleppen; vepsati, in die Bücher einschreiben, einziehen; vjíti, einrücken, ein- ziehen. Jg. — co, koho, se kam: do lesa, opilého do domu; vítr do sebe, vodu do sebe v. Us. Nepřítel do naší země vtáhl. Ros. Voda se vtáhla do země. D. Had se vtáhl do díry. Jg. V. něco do kněh (Zlob. ), správně: zapsati, vepsati, vložiti, dáti vtě- liti. Cf. Brs. 3. vyd. 259., 269. Nebudete-li tiši, hned vás do knihy vtáhnu, správně: zapíši, ve knize zaznamenám atd. V. se pod most. Er. Sl. čít. 60. Vzala kahanec do ruky a vtiahla sa na prstoch do tej izby, kde spali. Dbš. Pov. 1. 58. A v ně (grunty) žád- nému se vtahovati nedal, Eingriffe thun; Kdo by se do mého vtahoval. Arch. I. 88., 89. Vtáhla třevic na své nohy. BO. Ďábel vtáhl jest lid v svú vrš a zahrnul v sieti své. Hus II. 280. Jazyk v hrdlo sě vtiehne, ústa zmlknú, žíly vadnú. Hus III. 136. (Tč. ). — jak. Každý mocí bude vtažen. Hus II. 235. A měšťanóm také se jest zdálo, že by přes ten artikul k některým věcem vtaho- váni byli. Arch. V. 451. Mocí do koruny české v. Zř. Frd. Koně za ocas do konírny v. Us. Tč. Vz V. co kam. — koho po kom Když na nebe vzat budeš a mě po sobě vtáhneš, tu mě učiti budeš. Hus III. 94. (Tč. ). — (odkud kam) čím. K blahosla- venstvie má člověk vtažen býti z marnosti světa provázkem dříve řečeným. Hus III. 165. — čím. Co někdy z úst vrabcem vy- letí, zase toho nevtáhneš čtyřmi koňmi. Prov.