Vtéci
Vtéci, vteku, kl, čení (vz Téci); vtékati, vtekati, vtěkati = v něco téci, ein-, hinein- fliessen; vběhnouti, einfallen, eindringen. — kam. Řeka vtéká do moře. D. Nepřítel vtekl (vrazil) do města. Troj. Voda vtéká do sklepa, Us. Tč. V. mezi co. Kom. Málo řek můž v ni vtěkati Dal. V hrad vtéci (vběhnouti). Pulk. — kam jak. Prorazil jim lodičku, tak že jim voda hrkem vtékala. Er. Sl. čít. 42. A vtekli jednomyslně do divadla Sš. 226. (Hý. ). Řekové na Trojanské ná- ramnou mocí vtekli. Troj. Vtéci do města s vojskem. Troj. — se. Nepospíší-liť, věz, žeť zmešká, žeť se jiný vteče. Arch. 11. 8. S tím on sě vtek na mú věži. Půh. II. 20.