Vtělený
Vtělený; -en, a, o, einverleibt, intabulirt. Us. Dch. — kam: dluhy do kněh v-né. Us. Čechy a Morava nebyly jsou zeměmi v-nými do říše římské. Ddk. II. 456. — V., inkor- porirt, eingefleischt, leibhaft, To je v. ďábel. Us. D., Šd. A když toto lidé poznají, vzvě- die, co jest duchóv zlých a ďáblov v-ných. Hus I. 249. — komu. Tím stane se (žid) jednak v-nou židovi spořivostí, ještě více však svou vybroušeností praktického roz- umu... Ddk. IV. 159. Mužové tito hověli pudu Němcům v-mu k rozšiřování-se. Ddk. IV. 187. (Tč. ) — kde. Bez zbraně a bez voje pouhá osoba Fridrichova čili v osobě v-ná legitimita zdrtila vzpouru. Ddk. V. 167. — kým. Ďáblem vtělení čarodějníci. Cyr.