VtipVtip, u, m. V.,
v (předložka) +
tip, tiepati, s-tiepati = štípati. Jir
. V. ze
v-tep, patří tedy ku tepati (bíti). Vz více v Šrc
. 209. —
V. =
přirozená schopnosť snadného pojímání a chápání, indoles, natura, ingenium, die Anlage, das Talent, der Verstand, Witz, Scharfsinn, der Kopf, die Anlage. Vz S. N
. V. ve mluvě obecné též co duševní nadání vůbec, v užším smyslu značí spojení dvou představ, na kterých se vytkne nějaký posud se skrývající styk, tak že rázem netušená, překvapující souvislosť se objeví. Dk. P. 97
. V. se liší od
důmyslu, že onen snadné po- chopení, tento hluboké pronikání znamená; že onen jest rychlý jako blesk, tento vždy delší přemýšlení, zpytování v sobě zavírá
. Ondrák. V. přirozený
, D
., dobrý, bystrý
, ostrý, rychlý, schopný, hbitý
, tupý, olověný, V., vysoký, hotový, neschopný
. Jel. Co v. tvůj převyšuje, nechti poznávati. Mor. Tč. Lid rád brousí svůj v
. na opilci. Us
. Ve slovních půtkách těchto vynikal zvláště Rokycana vtipem vždy hotovým a trefným. Pal. Dj. III. 3
. 91. V
. hubený. Jel. Enc. m. 4. Kteříž z přirozenie svého jsú vtipu mdlého
. Hus II. 255. Vtipu tupého byl. V
. Nejjem- nějšího a nejostřejšího vtipu lidé
. Ler. Roze- cpalé břicho nepůsobí bystrého vtipu. Hš. Vtipu třeba časem, rozumu vždycky. Č. M. 202
. Bedlivosť v učení zostřuje v
. zatupený. Mor. Tč. Bez vtipu. D.
Kdo ti to řekl? Nikdo, jediné můj v
. Us. Ostrosť, bystrosť, rychlosť, schopnosť, hbitosť vtipu; Ostrého vtipu a dobrého soudu; Ostré mysli a vtipu, V., cvičeného a bystrého vtipu. Štec
. Kdo bystrý má v,, spěšně věc prohlídne
. Kom
. Hotového vtipu býti. Jel. V. ostřiti. Jel
., protírati. Kom. Z vtipu a mozku svého něco vyhledati. Har
. Nic není, co by se vtipu nepoddalo. Kom
. Vtipem dostihnouti; osví- cení vtipu
. V. Ani původ ani výklad pro- roctví písem svatých nezáleží na vtipu lid- ském (= na soudu, úsudku). BR. II. 811. a. Škoda vtipu dodává. Berg. Nechodí pro v
. na jarmark (nepotřebuje cizího rozumu). Šml.
—
V. =
myšlénka, der Gedanke, Einfall, wit- zige Einfall, Witz. V. z patra či bez zámyslu (improvisovaný), žahavý, mdlý, nudný, ja- lový, mělký, Nz., hledaný, planý. Ondrák
. V
. zdařilý, trefný, řízný, pádný, jemný
, hrubý
, dělaný
, temný
, duchaplný, nucený, původní n. nový, otřepaný, odvětný, vážný, žertovný, parodistický, vz více v S. N. Vtipy přes pařezy vláčené (= špatné). Č. Vtipy dělati, vtipem stříleti. Šm. Ten se fantil, že má být za vtip (terčem vtipu). U Dobrušky. V. nevhodný, nevčasný, jadrný, svižný. Mus. 1880. 10., 271. Ten zobe vtip jako holub hrách. Shakesp. Tč
. Než vyřkneš v. nějaký
, který komukoli nemilým býti může, ať tobě napřed dobrosrdečnosť zavře ústa. Exc
. Znají Boha mudrci svými vtipy a dóvody.
Hus II. 369. Vtipy honiti
. Nz. V
. se líbí. Ondrák
. Větší Jest písma svatého moc nežli vtipy lidské. Štelc. —
V., a, m
. =
vtipný člověk. —
V., ironicky =
nevtipa, hlupec. Vtip se, vtipe. Ros
.