Vtip
Vtip. Cf. Mkl. Etym. 3.52. a., Jg. Slnosť. 34., 157, Komičnost (dod.), Pal. Rdh. I. 411. V. vynaší o věcech trefný soud odha- lující nezjevné ve přírodě poměry. Ib. Měla dobré vtipy (snadno se vtípila). Sá. Vtipy lítaly jako jiskry po kovárně. Heller. O čes. vtipech vz Zlatá Praha 1884. 175. — V. = myšlénka, V. slovní, věcný, obrazný. Dk. V. tvůj se podařil. Us. Pdl Vtipy a zá- sluhy, jestli výkladu potřebují, jsou mdlé. Sb. uč.