VtočitiVtočiti, il, en, ení;
vtáčeti, čej, čeje (íc), el, en, ení;
vtočovati = toč
e se vniknouti, vlézti, aufdrehen, hineindrehen
. —
co: sílu, ctnosť Sn. trid
. Šd. —
co,
se kam: šroub
do díry (vtisknouti). Us., pivo do džbánu (naliti, eingiessen, einlassen, einzapfen). Znala se v.
mezi stůl a hosti. Kká. Td. 30. V. se
v něco
. Sldk
. 273. —
odkud: ze sudu víno
ve sklenici v. —
se kde. A když sě (liška) v miestě ji vtoči. Hr. rk. 387.