Vůl
Vůl (zastr. vól), gt. vola, volec, lce, volek, lka, volík, a, voleček a volček, ečka, volíček, čka, m.; volče, vůlče (zastr. vole), ete, volátko, volčátko, a, n. Bos, /?<>f>, -. der Ochs. Strany odvození vz Šrc. 27. —28., 30. Vůl, pl. volové (zřídka: voli). V. domácí (polský, švýcarský, uherský, český), bos tau- rus domesticus, hrochavý, b. grunniens, ame- rický, b. americanus, Bison, divoký (buvol), bubulus, Büffel, zubr, africký, b. cafer, piž- mový, b. moschatus, Bisamochse, tur, urus, Auerochs, indijský, b. indicus, Zwergochs; plemenný (býk), der Zuchtochs. Jg. (Kom., V, Us. ). Obyčejně celý vůl slove býk, řezaný n. kleštěný vlastně vůl. V. tažný (který táhne), Jg., V.; mladý vůl také: junec, junek, bulík, běhoun, běhounek; trkavý: bodoun; černohnědý: sazek; sivý: sivoň, sivek, sivák, mourek, moura; plavý: plavoň, plavek; při- černalý: brna, barna, paloň; bez rohů; ša- tavec; s širokými rohy: široň; v. podsedlní; náruční, brázdní, opraťák; jochař, krumpolák; povoz s voly, obchod s voly; jho na voly; pacholek u volů (volák); vola ostnem, bodcem, bičem pobádati. Šp. Spřežení volů. V. Vůl krmný n. důbrý. Jg. V. řve, bučí. Šp., Pt. Stádo volů. Nechati krávu státi volem (ne- dojiti jí). V Policku. Sn. Na vola na Zlínsku se volá: tihy (v levo)! hač (v pravo)! hajs (v před)! hoj, hojhoj, hogni (couvni); hoha (stůj)! Brt. Sedliak mu všetko vyrozprávali a ukázan mu svojho syna volovi v uchu ( = ve volově uchu). Dbš. Pov. I. 44. (Šd). Začal gazdovať rak, že muchy lapal a voly púšťal. Lipa I. 24. An dřieve byl volem, trávu jedl. Kčch. 3. Jako nevydovný vůl (tvrdošíjný troup, neohbitá věc). Bl. 297. Vůl volská, Vz Rod. Prk. Kúpala se milá v mořu, pásla volečky ve zbožu (v obilí); A bratr jí poslal štyry voly párné; Pod javorem pod zeleným oře dívča volem černým; Přišli na ně, přišli drábi, volečky jim zajímali; Dával som im voly, čo vorali v poli, ešče mi ho nechcú dať; Moja milá má štyry volečky, ona za- loží přes ty kopečky; nechť si založí neb nezaloží, šak my vyjedem s pomocí boží; Tři sta volů máme, to jim zanecháme. Sš.
P. 115., 130., 134., 182., 403., 459., 799. Krv
z neho ako z vola revala. Mt. S. I. 90. Pije
jako v.; Leží jako shnilý vůl. Us. Šd. Tys
jako vůl (hloupý) Us. Dhn. Však ty víš,
kam vola bijou (nejsi hloupý). U Rychn.
Hsp. Chtělby míti z jednoho vola dvě kůže
(i trestati i pokutu vzíti); Z jednoho vola
dvou kůží se nebéře; Nejsou na jednom
volu dvě kůže; Jeden vůl nemá dvou koží
(Rusky. S jednoho vola po dvou kožích
nederou a s jednoho gruntu po dvou daních
neberou). Jg., Č. Vůl spadl do jámy (o pilné
práci ve svátek. Vz Práce); Hotový v., jen
trávu žrát; Rozumí tomu co v. hvězdářství;
vz Hloupý; Vola uhodili na chlupy a prošlo
mu to do mozku (Vz Narážení); Vůl berana
porodil (když boty zul maje pod nimi vl-
něné punčochy); Volům kroky, jelenům
skoky (není vtip a rozum u všech týž;;
Vůl kování nepotřebuje n. kdo chce volem
zůstati, netřeba mu z ostra nastupovati (ne-
musí hlavy namáhati, se učiti): Řval by vůl.
ale zacpává mu ústa blanami (Vz Porušený
soudce); Snědl v. blány (kožišník se soudil
s řezníkem a dal soudci blány, řezník pak
vola, jenž soud vyhrál; vz Nespravedlivý.
Lb. ); Hodí se k tomu jako v. do kočáru.
Č. Vůní vuMietyje. Pk. Je náručního vola
bratr. Bda. Čím větší v., tím má větši rohy.
Vrů. Těžko starého vola učiti tahal. Sd.
Pitomého vola nenaučíš tahať. Msk. Co
chcete od vola než hovězinu? Dch. Z rudy
může býť zlato, z vola nebudě vták; Vola
nekúpíš za babku. Na Slov. Tč. Nedávej
kůň za píšťalu, ani vola za ptáka. Č. Býval
volem a nyní nechce zůstati ani koněm. Č.
Kdo mladými voly oře, dělá křivé brázdy.
Prov. Tč. Příroda pevněji táhne než sto
volů. Pč. Nedává Bůh vola za rohy. Pč.
Ani v. s dvěma smrtmi neumírá; Hrne se
do toho jako vůl do kůpy sena; Pracuje
jako v. (silně); Běda tomu domovi, kde roz-
kazuje tele (kráva) volovi (na Slov. ); Vůl
zůstane volem, a bys ho do Vídně hnal;
Když člověk do Vídně vola pošle, osel na
zpět přijde (na Slov. ); By vedl vola do
Paříže, komoň z něho nebude (Smil); Čí
v., dře za rohy (Mus. ); Musím jej hnáti co
vola na most (Mus. ); Dá se prositi jako
vůl na most; Svého jazyka česť jako vůl
(—vola) za rohy upustí (Dal. ). Jg. Cizím
volem se chleba nedoořeš; Nezvou vola,
aby pivo pil, ale aby vodu vozil; Vola za
rohy, člověka (mluvku) za jazyk lapají (za
řeči chytají. Mt. S. I. 98. ). Volovi seno, ko-
ňovi oves, pacholku buchtu, vždy se práce
dobře koná; Láska k poli krmí voly; Tučný
v. krmí stůl. Šp. — V. = přezdívka nízká.
Ty vole! Aby ho přes svět zvodil, přece
bude v. Ros. — V., volu, m., štír domu. —