Vůl
Vůl. Je pracovitý jako v.; Jest dobrý jako v. (pochválil); Jest hloupý jako v. (není po- chvalou); Má tlustou kůži jako v. (kdo trpě- livě snáší posměšky a výčitky); Pochodil jako s hodným volem (dobře, za živa že dával prácu a po smrti pečeňu). Na Žďár. Nár. list. 1894. č. 149. odp. fenill. Pošli, vola kolem světa, on ti přijde zase volem. CT. Tkč. Ze svojeho jak mucha, z cuzeho jak vůl, slez.; Mezi kravami vul rychtář; To je, jako když dá volovi jahodu. Nov. Pŕ. 51,, 220., 641. Ne- pamätal vul, kedz celecem (teletem) bul (byl). Šariš. Phľd. 1895. 377. Vůľa, vz Vůle. Brt. D. II. 414. — V. do- brá = neštovice bez patrné příčiny na prstě vzniklá, velmi bolestná. Brt. D. II. 487.