Vůz
Vůz. Vz Vůzek, Derec, Wtr. Obr. I. 516. nn., Mách. 41., 60., Sdl. Hr. IV. 110. V. kočí (kočár). Ib. I. 104., vojenský, Wtr. Obr. I. 314., dělný, Črn. Zuz. 260., kosní, Sensen-, Sichelwagen, Lpř., nářadní, Requi- siten- (hasičský), na smeti, Kehricht-, Pdl., zásobní, Tender, Mj. 143., tažný. NA. IV. 222. Ten kluk je jako od vozu = jako ko- mediantský, světák, U Roudn. Prk. V. můj, osel tvůj. VSlz. 1. 236. Mlč, ty páté kolo u vozu (říkají chlubnému). Val. Vck. Tam v. musí, kam se koně naprou. Lpř. Spra- vuj v., než se kola rozběhnou. Bž. exc. Hádanka o voze, koni a pacholku vz Kůň (dod.). Vozy strká ven zní prý po německu: Wos is dr Kawen? Brt. V. ide za ojom a človek za príkladom. Slov. Šd. — V. = čásť stroje předpřádacího i dopřádacího. NA. IV. 39., 41. — V. = veliký svatební věnec (pečivo). U Č. Brodu. NZ. I. 390.