Výběh
Výběh, u, m. = vyběhnutí, das Aus-, Herauslaufen. V. z domu, na pole. V. ko- rábu z přístavu. Us. — V. = výpad oble- žených, der Ausfall, der Angriff. — V. = zájezd, der Streifzug. — V. = výmluva, die Ausflucht. — V. = výtok, das Auslaufen flüssiger Dinge. Bern. — V. dřeva = strmění, čumění ven, der Auslauf. Bern. — V. = výhon, místo plotem ohrazené, ham se hovězí dobytek na zdravé povětří vyhání. Krávy jsou na výběhu. Us Dch. — V. = holé místo (bez stromů) zatažené plachtami, na které se zvěř z komor vyhání a tam střílí n. chytá, der Lauf. Šp. — V. (odchylka) = úhel, jejž zavírá směr od země ke slunci a oběžnici vedený, die Elongation. Vz Stč. Zmp. 167., S. N. — V. = šlahoun, der Schössling. U Chocně. Ktk.