Vyblesknouti
Vyblesknouti, vyblysknouti, sknul a skl, utí; vybléskati, vybleskávati = bleskem se vyjeviti, hervorschimmern, hervorblitzen. — odkud. Bludné proudy z dolin vybleskují. Hlas. Z ňáder ven se vybleskla jí dýka. Čch. Bs. 169. Nad to vybleskuje z tvorů boží božskosť t. j. velebnosť, veličí; Ze slov těch patrně vybleskuje, že... Sš. I. 28., J. 51. — co kam. Perla slávy Páně měla na vše strany vniternou záři a jasnosť vy- bleskovati. Sš. J. 262. — kde: na východu záře vybleskla. — se. Jak se vyblyskuje, bude pršet. Us. Tč. — se kde. Na západě se vyblyskuje. Us. Tč. — Vyblýskati se = přestati blýskati, verblitzen. D. — Jg. — V. = vyblejsknouti. Us. Tč.