Vyblknouti
Vyblknouti, knul a kl, utí; vyblkati, vy- blkovati = vyšlehnouti jako plamen, vychrliti se, vzplanouti, auflodern, hervor-, aufwallen, herausbrechen, emporflackern, herausdam- pfen, herausschlagen. — abs. Pred vyblu- kujúcim páľom (plamenem) pece. Na Slov. Dbš. Obyč. 73. Jak se voda vaří, začíná vy- blkovať; Voda vyblkuje a jak jí nepřikryješ, vyblká všecka, in Bläschen aufgehen. Na Ostrav. Tč. — jak. Náruživosti vyblkly v plameň. Lipa. 167. Tím mohutněji požár ten vyblkne. Proch. — (komu) kde odkud. Ptákovi neustavne plameň z pyska vyblkoval. Dbš. Pov. I. 108. Len na prostriedku izby vatra, z ktorej svetlý plameň vyblkuje. Dbš. Pov. I. 22. V tom domě (Bern. ), z té díry plamen vyblkuje. Koll. — kam. Oheň vy- blknul nad střechu. Na Ostrav. Tč. Nedlouho, aj plamen vyblukoval (vyblkoval) od země až nebes do stropu. Koll. I. 122.