Výbojník
Výbojník, a, m. = kdo se výboje dopustí, der gewaltsame Einbrecher, Hausstürmer, Plünderer. Vz Výboj. Proti násilníkuom a v-kuom domuov.... Arch. III. 175. Tak synové v-kóv. Ž. wit. 126. 4. — V. = ha- jitel, obrance, bojovník, der Vertheidiger. V. církve. Smrť sv. Jer. — V. = jelen, který z řevniště ostatní jeleny odehnal, der Platz- hirsch. Šp.