Vybojovati
Vybojovati, vybojovávati = bojem do- stati, získati, erobern; přemoci, besiegen, überwinden, bestürmen, bekämpfen. — co (komu): město, V., zemi. D., Har. V. hrad. Sl. let. I. 293. Vybojuješ-li chválu tohoto světa i všechna královstvie. Hus I. 83. V-ju tam sobě pěknej modrej kabátek. Čes. mor. ps. 250. Můj bratříček na vojnu jede: což on si tam vybojuje? Sš. P. 752. Táhli proti pohanům, aby si v-li místo mezi blahosla- venými. Ddk. V. 308. Napatríte sa vy tych prospechov, ziskov, ktoré si v-te. Lipa. 78. — jak: útokem. Kom. — koho odkud. Boha z nebe v. chtěli (bojem vyhnati). Sokol. Že sú sě z tak velikých hřiechóv a z moci ďábelské vybojovali. Hus I. 85. — co pro koho. Aby celý svět pro Krista vybojoval. Sš. Sk. III. 282. — co za koho. Až do smrti vaď se pro spravedlnosť a Buoh vybojuje za tě nepřátely tvé. Hus I. 255. — na čem. Oř n. hynšt, na němž by vybojo- val a dobyl všie oslavy a všech královstvie tohoto světa. Hus I. 83. — co s kým. S nim móžeš celý celičičký svet vybojovat. Dbš. Pov. I. 291.