Vybouřiti
Vybouřiti, il, en, ení, imperativ vybuř, přechod, vybouře (íc) = bouřením zbuditi, vyburcovati, vypuditi, durch Lärmen auf- wecken, herausjagen, herauslärmen; bouřiti přestati, verbrausen, auslärmen, ausstürmen. — abs. Již vybouřil, vybouřilo. Us. Bouře, válka vybouřila. D. — koho (vyburcovati). Us., Ros. — z čeho: ze spaní. Rk. — od- kud: z domu. Ros. — se. Až se v-ří, bude zase dobře. Us. Šd.