Vybrati
Vybrati, vyberu, vyber, bera (ouc), bral, án, ání; vybírati, vybírávati, vybrávati = vyprázdniti, ausleeren, ausnehmen; vylou- piti, ausplündern, ausrauben, wegnehmen; vyndati, vyníti, aus-, herausnehmen; sebrati, einsammeln, einziehen, eintreiben; koupiti, abnehmen, auf Borg nehmen; voliti, oddě- liti, auswählen, auslesen, aussuchen; vyprás- kati, vy šlehati, ausklopfen, durchprügeln; se = jíti odněkud, vyjíti, ausziehen, sich begeben; dařiti se, sich be-, vorfinden; jasniti se, sich ausheitern, sich auswölken, heiter werden. Jg. — abs. Nevybírej, abys nepřebral. Kdo vybírá, přebere. Vz Žena. D. Kdo ustavičně béře, by sebe více měl, přece vybéře. L. Víc je zamračeno než vybráno (vyjasněno). Us. Ntk. A já bych vybrala, až bych baj (= i) přebrala, není žádnej milší, nežli ten nejprvší; Nevybírej, nepřebírej, abys nepřebrala, aby si ty ne- dostala, čeho bys neráda; Mynáříček dobře mele, z pěti měchů jeden bere a mynářka ešče lepší, ta vybírá, kerý větší. Sš. P. 80., 297., 680. (Tč. ). — co: studnu, měšec, pe- níze, dluhy, D., město (vyloupiti), clo, med (přehlídnouti), V., ptáky, jámu, domy (vy- loupiti; hrad, Háj. ), vojáky (na vojnu bráti), hnízdo, daň, berni, plat, poplatky, Us., pří- platky těžířův. Vys. Již mnoho vína vy- brali (koupili). Ros. Podstatu a pozůstalosť dědici již vybrali, die Masse und Verlassen- schaft. J. tr. V. peníze, nachnehmen. Huš. V. desku (vydlabati, vykrojiti), kopyto. Db. Mýtný vybírá mýto. Us. Šd. Neplač, milá, neplač, nenaříké více, šak si můžeš vebrat na sta, na tisíce (mládenců). Brt. P. 111. Některou děvici si v. Sš. P. 725. Vybrati omáčku. Šp. V. zemáky. Us. K jari idú, podrezávať a súš vyberať (suché plásty, voštiny z úlů). Na Slov. Dbš. Obyč. 100. V. grunty, Grundfeste graben. 1603. Sy- nové pojímachu ženy, které vybírachu. Bib. lob. 3. Předměstí zapálili a vybrali. Arch. IV. 428. Sbierku vybrali. BR. II. 609. A vy- bral Segedín a Varadín a tu vzal znamenité zboží. Pal. Dj. V. 2. 270. Kopidlno vybral (vyloupil). Let. 301. Lidi vybral (vyloupil); Aby tři přisáhali, kteréž z nich p. Dobeš vybeře. Půh. I. 148., 307. (Tč. ). Toho jsú ptačenci, kto je prve vybeře. Smil. — co, se odkud (kam): chléb z hradu v. Háj. Něco ze spisu, Har., z pytle; litery z při- hrádek v. Kom. Vejce, ptáky z hnízda; z mnohých vůdce, kamení, pole, Us, vodu z hlubin, rudu z ložiště v. Vys. Ze sta pe- něz jeden vybírati. Har. Ze země, z domu se v. (vyjíti, jej opustiti). V. Z lodí na zem se vybrati. Troj. Všechnu vodu z kašny v-li; Nemocný se z lůžka sotva vybral; Droby ze zvírat v.; Z ovoce pecky, jádra v. Us. Dch. Vyberaj si z kola, jaká je ti vôľa. Mt. S. I. 149. Vybírali z nich (z kro- nikářů) řídká zrna. Ddk. II. 92. Sádlo z něho vybrali. Us. Šd. Oj dalas mi ju (peřinku), dala, peří's z ní vybrala; Vybrala bych z padesáti, ze sta jednoho; Vyber ty sobě z těch pěti, kerá tebe bude chceti. Sš. P. 374., 418., 725. (Tč. ). A že mi nevybierali sukni z rukú, jako vám vybierali. NB. Tč. 240. V. se odněkud = vystěhovati se. Bart. IV. 30. Vládyku si z roda vyberúce. Rkk. 69. Ne teprv nyní tobě, o Jerusaleme, začal sem dobře činiti, ale dávno sem tebe z ji- ných národů vybral a k své poctě obrátil. BR. II. 104. b. Tu mi jest z tvrze vybral, ješto neměl vybrati; I úroky z toho zboží vybrali. Půh. I. 336., II. 93. Z těch řečí móž býti vybráno, kteří rodiče mají býti viece ctěni; Čisté rozumy z písma sv. a knih po- hanských vybierá. Hus I. 151., III. 22. (Tč. ). — co čím: mocí (vyloupiti), V., lopatou, lžicí. D. Vybírej ženu ne očima ale ušima. Šd. Dej koni roh struhem čistě vybrati, až by roh se potil. Rk. Kd. Hedbávnou rukou přítele vybírej a drž železnou (a železnou třímej). Č., Šd. — co jak: s velikou pil- ností vše v. Vys. V. něco dle váhy. D. Rudu do čista v. Spěšněji se vybeře než sebeře. Tč. Plat na roky (na lhůty) z ně- čeho v. Arch. I. 156. V. vodu do klamonu (do klamony) = do kapky. U Bydž. Kšť. — co, se na co. V. si podlé libosti. Er. P. 489., Čes. mor. ps. 191., Sš. P. 136. Můžeš si vybírat, co chceš, k libosti. Sš. P. 597. 1 vybera se se vším z země. Dal. 6. Na službu již 5 zl. vybral. Vybírá se na čas. D. — se kam: na cestu, na věčnosť (umříti). Us. Vyberajúc sa do trhu. Dbš. Obyč. 105. Na tretí den sa s jedlom do hory vybrali. Dbš. Pov. V. 97. Vybrali se ze zámku do mlýna. Šml. V. se na vojnu. Alx. 1101. Snad sú sě na jhru vybrali (= vyšli). Alx. V. v. 1506. (HP. 37. ). V. se na koho = vy- táhnouti naň. Dal. Vybrati se z tohoto světa do onoho na věčnosť (umříti). Dvě kron. — co kam. Švestky do košíku vybírati. Us. — co kde. Kde mezi mnohými věcmi vybrati sobě volnosť se dává. Kom. Ptáky v lese v. Ml. Vyberala som si medzi mlá- dencami. Sl. ps. Šf. II. 46. Tak vybíralo se clo polské také v Hradci opavském; Mýto tak zvané chomútné na Olšavě u Uher. brodu z každého koně tažného vybírali. Ddk. II. 440., IV. 8. (Tč). Vybírala sobě mezi mládencami, jako lesní vtáček mezi mali- nami. Sš. P. 382. Z nosa před jinými vy- bírať holuby. Na Slov. Tč. Na sněmu v-li z každého stavu po osmi osobách. Dač. I. 114. Aby na tom zbožie sobě v-li. Arch. I. 157. — se s kým odkud (z čeho). Dal. S málem luda se v. Alx. — (co) komu. Nejlepší věc si vybral. Můžeš si vybrati. Ros. Vybral si vojsko. Flav. Oči mu vy- bral (vyloupal). Us. Koukejme na něj, ten by si rád vybíral! Da schaue man!; Mnoho si vybíráš, málo si vybereš Us. Dch. Vy- znala, že do Slezska zajíždějí a lidem pe- níze z měšců vybírají. 1594. Pk. Líbili se císaři zůstaviti Uhrů s pokojem anebo válku sobě v. (voliti). Ddk. II. 145. Vyber si, cérečko, kerý se ti líbí. Ps. mor. Šd. Po- znaj si ju, vyber si ju. Dbš. Pov. I. 78. Vy- bírala sobě, jež (= až) sobě přebrala, jež tu najkyslejsu malinu dostala; Vybíral mně bílý (šátek), ja nescu takový, kupte mi, tatíčku, červený; Měli ste si vybrat nevěstu bohatú. Sš. P. 382., 443., 542. (Tč. ). Snadno si vybírati, když je v čem. Pk. Pes psovi najlepše zná blchy vyberať. Mt. S. I. 128. Pes psu blechy vybírá. Prov. V. komu = vyšlehati. Vybral mu z kapsy drobečky n. Vybral mu vešky (špačky) = vyšlehal mu. Us. Vybereš tomu (= pořídíš), co Kec u Jan- kova. Prov. — koho k čemu: k práci, k studni. Us. Kteřížby (z vládyk) od nás aneb od budúcích našich k takovémn soudu vybráni byli. Zř. F. I. A. X. 2. Aby 12 osob z pánuov k takovému soudu vybráni byli. Zř. VI., Arch. V. 12. Pán jeden k tomu vybrán býval. Zř. 1545. p. 10. Vybírá k za- říznutí tučnou hus. Us. Tč. — se proti komu. Proti němu z města se vybrali (vy- táhli). Háj. — se za kým. Ženy za svými muži se vybraly (odešly). V. Kázal jim roz- prodati statky své a v. se z města za svými muži. Pal. Dj. V. 2. 497. — co za co. Za posla vybrán jest jistý Bolen. Ddk. II. 391. Vyberiem si za ženku bystrú, švárnu Slo- venku, vyberiem si Ančicu, čo vie variť žinčicu. Sl. ps. Tč. Poláci a Rusové za ná- padníka do pole se vybrali. Ddk. III. 49. — se z čeho. Vz V. odkud. Natalia z toho snu se vybrala. Pass. 797. (Ona) z toho vi- děnie se vybrala. Ib. 771. V. se z nehody, z pohromy. Šml. Vybírá z místa, Standgeld abfordern. Us. Šd. — si v čem. V jídlech si vybírati. Dch. V holčičkách sobě v. Er. P. 247. Počal sobě vebírati v těch hezkéch děvčátkách. Sš. P. 685. Kdo sobě v krmích vybírá, často potom nemá sýra. — co na kom. A plat na týchž lidech vybíraje. Arch. V. 533. Desátkuov dále na lidech aby ne- vybierali. Ib. III. 250. Na nich vybral svój dluh. Půh. II. 185. — kdy. Listy se vybí- rají z poštovních schráněk o 9. hod. do- poledne, o polednách atd. Us. Vybereme raky při měsíčku v noci. Er. P. 402. Aby se vybral v šťastnou hodinu pro dobrou gazdinu. Na Slov. Němc. Aby Hašek na každý sv. Martin po 50 gr. vybieral. Arch. II. 206. Mám bratru postúpiti, k tomu ten úrok svatojirský vybera ve dvú neděléch po sv. Jiřie. Arch. IV. 401. Po svatbě sa vybrala svojho otca navštíviť. Dbš. Pov. I. 55. — jak dlouho. Ze spořitelny půlletně 100 zl. po 20 let vybíral. Šim. 176. — s in- finit. Vybrala sa otca navštíviť. Dbš. Pov. 1. 55. — se. Aspoň se jeden vybral (zdařil). Ros. Vybírá se (jasní se). Us. Až se vy- bere, budeme kositi. Us. čistě se vybralo co rybí oko (jasný to den). Mus. Po dešti hezky se vybralo; Snad se to vybere, že nebude pršet. Us. Dch. Obloha se vybrala. Us. Kd. Dnes se zase drobet vybralo. Us. Šd. V. se = vystěhovati se, jíti do vyhnan- ství. Bart. II. 25. Smluvivše se i vybrali se (odešli) hotovi k boji. BO. Tož se je nom už vyber (už pojď, vyprav se, neotálej jíti). Us. Vck.