Vycvrknouti
Vycvrknouti, knul a kl, utí; vycvrkati; vycvrčeti, 3. pl. -čí, el, ení; vycvrkovati, cvrkaje vyhnati, herauszirpen, -schwirren; docvrčeti, auszirpen. — sobě = cvrkati, zir- pen, schwirren. Hodně sobě vycvrkuje. Ros. — co komu odkud kam. Vycvrkne mu kapku z korbele do sklenice (crkem vylije, tropfenweise ausgiessen, ausleeren). Us., Jg. — se = cvrkaje se unaviti, müde zirpen; vyštěbetati se, sich ausplaudern.