Vyčeřiti
Vyčeřiti, il, en, ení; vycérati, vycero- vati = vyštěřiti, vyceniti, vyšklebiti, fletschen. — co na koho: zuby. Bern. Vlkovi mluv: Nebe! on zuby vyceří na tebe. Č. M. 35. — co kam. Zosňal celý hnát z pouta a kama- ráti (psi) vycerili zuby do toho. Dbš. Pov. II. 81. — kde. Už dávno pod kuoškom zuby vicierau. Na Slov. Šd.