Vyčíhati
Vyčíhati, vyčíhávati; vyčíhnouti, hl, ut, utí; vyčihovati, erspähen, ausspähen, er-, ablauern; vyjíti, herausgehen. — abs. Sotva včíhl, hned zas vyčíhl (vyšel). Ros. — co, koho. Ros., Us. Vyčíhal příležitosť, při níž došlo ke sporu. Ddk. VI. 79. Číhal naň, až ho vyčíhal. Kočka vyčíhala myš. Šd. To chlapci dobře vyčíhali. Kká. Td. 45. — co komu v kom. Jenž vyčíhává v každé děvě oběť svou. Němc. — koho kde: v zahradě zloděje v. Us. Šd. — co na kom, Einem etwas ablauern. Dch.