VyčístiVyčísti, vyčtu, vyčti, vyčta (ouc), vyčetl a vyčti, čten, ení;
vyčítati, na Slov.
vyčito- vať (Šd. ) =
jistý počet odděliti a někomu odevzdati, aufzählen, auszahlen;
pořádkem napočísti, herrechnen, herzählen, nach der Reihe angeben, nennen;
vypravovati, pově- děti, hersagen, erzählen, aussagen;
vytýkati, vorwerfen, vorrücken, vorhalten;
přečísti, auslesen, durchlesen;
se =
z počtu se vy- vésti, sich ausführen. —
co: peníze (vypo- čítati), V., ryby, chleby, Ros., knihu (pře- čísti). Jg.
V. čtveru věc. Alx. Chceš-li sám přijda ke dskám peníze vyčítati, čili jinému k vyčítáni poručiti, anebo byla-liby toho jaká jiná potřeba, zase od desk žádnému jich nevyčítaje, vyzdvihnouti. Vš. Jir. 235. V. příčiny něčeho. Us. Kdo by je (zmatky) vyčetl?; Co bych kováře neb vápenníky a jiné dělníky vyčítal ?; V. dobré skutky. Hus I. 200., 237., II. 317. —
čeho. A vyčítať tu těch měst a míst do 16. kapit. Br. —
co
odkud. Některé z nich vyčítá. V
. Něco
z knihy. Us
., Br. Něco z očí něčích v. Us.
Netajím, že sa z tých zpráv dá vyčítať boj
pohanstva proti křesťanstvu. Sl. let. IV. 179.
Zo slnka možno vyčítať zlodeja (uhodnouti)
. Dbš. Obyč. 94
. Zo sliatého vosku vyčituje potom čarujúca svoje veďmo (věštbu). Phld. III. 3. 292. —
co komu (jak). Vyčetl mu 1000 zl.
na hotově. Ros. Někomu pří- klady v. (povídati), Jel
., pravdu (vyčítati, vytýkati), dobrodiní (vytýkati)
. Ros
., Br., Kram. Vyčítajíce mu tím
. Skl.
II
. 187. Ve- čítala be mně, že já nemám statku; Káča mu vyčítala, koli mu grošů dala. Sš. P. 256
., 688. Svědomí mu to vyčítá. Šd. Tu jim vy- čítali a vypsali každému z nich život jich. Bart. 22. Sám chybný jinému nevyčítej, mit Butter auf dem Kopfe gehe nicht an die Sonne. Dch. Nemá co jeden druhému vy- čítať. Vz Vada. L. Kolik jsi mně šátků dala, že jsi mně je vyčítala?; Tam ti budou vy- čítat, že není nic tvého. Er. P
. 270., 302. Kom. —
co komu kdy jak: v nahodilém pohnutí (vytýkati), Sych.,
s haněním. Reš. Něco v krátkosti v., Byl., krátkými slovy. Ojíř. V. někomu něco hanlivými slovy
. Kká
. Td. 321
. Vždy
do desátého vyčítajíce stí- nali. Pass. 825. Protož mu je (peníze) odtud
proti cedulce, že je přijal, vyčísti moci budete
. Žer
. 348. Když již vyčetl ctnosti a moci jejie
pod podobenstvím dřivie voňa- vého
. Hus III. 56
. Patriarchy, kteréž vyčítá až
do Adama. BR. II
. 211. Spasitel
v súdný deň vyčte šest skutkóv milosrdných. Hus I
. 140
. —
co kde. Mládenec prenášal velikú knihu z jednoho na druhý (stůl) a
na kaž- dom stole vyčítal dakoľko mien
z tej knihy. Dbš. Pov. III. 65. I vyčítá Bóh tu
v zákoně mnoho příbuznosti. Hus I. 207. —
proč. Nevyčítati všeho pro tesknosť. Jel
. —
se z čeho před kým (z počtu se vyvésti)
. Ze všeho se vyčetl. Ros
. Z hřivny se vy- čítati musíš před pánem
. Kanc.
—
se. Na- před se vyčítejme (přede hrou vylosujme říkánkami). Mor. Šd. —
že. Vždycky jenom mně vyčítá, že mám kabát plný záplat. Er. P. 273. a.