Vydělati
Vydělati, vydělávati = získati na čem, erarbeiten, gewinnen, erwerben, verdienen; vyčiniti na čisto, ausarbeiten; vyložiti, vy- zdíti, be-, auslegen, aufbauen; představiti, vyobraziti, bilden, vorstellen, ausdrücken; skončiti, ustanoviti, ausmachen. Jg. — abs. Vyděláno jest (skončeno, ustanoveno, jisto). Puch. Kdo dělá, vydělá. Š. a Ž. Více dvě oči než dvě ruce vydělají (dohlídkou v ho- spodářství). Šd., Tč. Kdo chce v., musí někdy prodělati. Vz Zisk. Lb. Kde se ti- síce vydělají, mohou se sta obětovati. Us. Šd. Loupiti není koupiti a na konec vždy více proděláš než vyděláš. Prov. Šd. Tak veliká činže, ty platy, ta drahota, to se dá vydělat. Us. Dch. Vydělá, kdyby zdi ho- řely. U Žamb. Dbv. — co (ne: čeho): chléb, pole, D., kůži (na Mor. vyčiniti, Brt), V., pec, ložiště, pramen, žílu, horu, štolu, díl (hory = z nich nerosty dobývati). Vys. V. podešvice, Sohlenleder gerben. Šp. Ešče mi ho (trojník) mila dala, co ho cěžko (těžko) vydělala. Sš. P. 135. Mějme spolu, co vy- děláš, však škoduj sám, co proděláš. Lom. Vrabce vydělá a hus projí. Ne aby vrabce vydělal a hus ztrávil! V. V. něco = vyn- dati. Na Mor. Brt., Kd. — co na čem: na zboží; na tom se nic nevydělá. D. Málo na tom vyděláte. Jir. Dh. Na zapověděných penězích se vydělávalo. Dač. I. 265. Na něčem v. BR. II. 62. a. Lépe vydělati na mlátě (blátě) nežli prodělati na zlatě. Č. Vydělal, co Michal na sviních (prodělal). D. — při čem. Při tom mnoho vydělal. D. Při sudě 2 zl. v. Us. — si co: mnoho pe- něz. Us. V-li si ručky (přílišnou prací ruce unavili). Č. M. 124. Co si sám můžeš v., o to ani nepros. Bes. mlád. — si co nač: na spodky (dostati výprask). Us. V. něco na zlato (vyobraziti). Jel. Bětuška musela vydělávati na nemocného otce i na sebe. Us. Vydělal na kočku zvonec = nic. Mor. Brt. — co čím: studnici mramorem (vy- zdíti). Troj., vápnem, Rk., něco rukama, prací, dílem. Us. V. holiče mastnotou. Šp. — se v čem. V těch pracech se v. (děláním se unaviti). Cyr. — kde. Kůže v tříselnici vydělati, in der Lohbrühe, v prostoře řídko- vzdušné, im luftverdünnten Raume. Šp. Děti vydělávají ve škole až hrůza, treiben Dumm- heiten. Na Mor. Tč. Aby na svých grun- tech také struhy dostatečně vydělali, kudy by voda jíti měla. Arch. IV. 211. — co jak. V. kůže z kamence, weissgerben. Šp. — odkud. Aby hned od toho miesta, kdež ta voda stojí, ti staří příkopové vyděláni byli tak zhloubí a zšíří, aby ta všecka voda z těch rolí vypadnúti mohla. Arch. IV. 207. Šaty z truhly, chléb ze stola, buchty z trouby atd. v. = vyndati. Na Mor. Šd.