Vyděliti
Vyděliti, il, en, ení; vydělovati, seinen Theil hinausgeben, betheilen. — koho: syna (podíl jeho mu dáti). V. Mě už rodiče v-li. Us. Šd. Šak mia mamička vydělí, dá mně peřiny bez peří. Sš. P. 603. — komu. Takovýto chotár sme mu vydělili. Sl. let. V. 329. — V. = odděliti, odstraniti, ent- fernen. — odkud. Kdož by komu ve vino- hradě oblouky vykradl, toho mají z hor vyděliti. Od toho zboží svého vydělen. Lum. 1857. 882. a 883. Z r. 1576. — V., zusagen. Bern.