VydratiVydrati, deru, dral, án, ání, na Slov.
tý, tí;
vydírati, vydrávati =
vydrápati atd., ausreissen, auszerren, auszupfen;
vynutkati, abdringen;
třením vyhloubiti, aushöhlen;
vy- lupati, abprügeln. —
co komu: vlasy, Jg., oči
. V. Mně se bráníš a vydíráš
. Us. Rgl. Kdo mi mou řeč vydírá, chce mi také rozum a život, česť a právo mého národa urvati. Krap. Č
. 152. Zástupové jejich do všelija- kých krajů na picování rozesýlaní hubili zemi vydírajíce chudině poslední její zásoby. Pal
. Dj
. III. 3. 143. A vojska polní ostatek jim vydrali Chč. P. 6.. — Kom. —
co. Vydral všecko peří (sedral). Us. V. písmo, ausraufen, ausradiren
. Nz. —
komu nač: sobě na šaty (dráním získati). Jg. —
co, se komu odkud V. se z díry
. Us. Ně- komu sekeru z rukou, Svěd., se komu z ru- kou
. Kom. Chléb z rukou nuzným vydírati (vylupovati)
. Kom
. Vydírá mně to z ruky. Us
. Šd., Vck
. První výhra z kapsy vydrá; Kdo první vyhraje, si z kapsy vydraje. Na Ostrav
. Tč
. By té
rukou naší vydral supů drápům lakotným. Čch
. Mch. 60. V. někomu něco z náručí. Čch. Bs. 71. Výkřik se mu z prsou vydral. Us. Vydírají se z prsou slova
. Pal. Dj. V. 2. 307. Ani pak činie zpět, (umgekehrt)
, porúčejí ho ďáblóm a žá- dají, aby jeho duši vydrúce z prsí do pekla vzěli. Hus II. 203
. —
co kde. Vydřel mi to z rukou
na ulici,
ve stodole atd. —
komu kde =
vybiti: na dereši, auf der Prügelbank. Dbš. Obyč. 81. —
komu,
koho (vybiti), ab-, durchprügeln. Mor. Vck. Na Slov. Bern. Otec mu dnes notně vydral. Mor. Vck., Brt. Vydírati koho, aussaugen. Us. Dch
. —
komu čím: pěstí (vylupati mu)
. D. —
se kam: do výše (vydrápati se)
. Jg. Pes pořádem vydírá se ven, rád by se
mezi pse (psy)
na ulici vydral. Mor. Šd. —
se. Koleso se vydralo. Bern.