Vydržeti
Vydržeti, drž, drže (íc), el, en, ení; vy- držívati, vydržovávati, vydržovati, aushalten; bleiben; standhaft bleiben; beobachten; ver- jähren; freihalten. — abs. Ty peníze vy- drží, lépe: vystačí. Km. IX. 157. Že jsú ty služby vydržány. Arch. I. 521. Synečku hybký, neboj se bitky, a jak dnes vydržíš, vydržíš dycky. Čes. mor. ps. 286. Vydržíš (= však ty dostaneš)! Mor. Šd. Počkaj, vydržíš ( = budeš bit), Janíčku, žes nám popásl travičku. Sš. P. 137. Aj počkaj, Janku, vydržíš, že sa jednej nedržíš. Já sem sa jednej přidržel a přece sem vydržel (byl jsem bit). Sš. P. 657. Počkej, ty vy- držíš. Na Mor. Brt., Mtl., Sd., Vck. Vydržíš, jak nebudeš ticho. Tč. — co, koho: průbu, D., rány, Ros., svůj čas, svou hodinu, Us., slavnosť, Plk., pole (setím zhoršiti). Us. V. rudu (vytlouci, das Erz aushalten), vodu (nástavkem vodu zvýšiti, aby potom kolo silněji hnala). Vys. V. čas, právní léta. J. tr. V. školy = na ni náklad vésti, na ni na- kládati. Brs. 260. V. koho = za něho pla- titi, D., jej chovati. Brs. 2. vyd. 260. Vz Chovati. Jdi vydržovati tvaroh (připravo- vati). U Černíkovic. Bůh mě sílí, že to vydržím. Us. Dch. Vydržiavajú radostník (= dělají hostinu z radosti, že se jim na- rodilo dítě). Dbš. Obyč. 3. Než pokud (pro- najatá role) rodí, dotud ji drží a vydrže ji, když roditi nechce, vrátí ji. Zř. selské 1525. Pověděl jest, že po uvázanie Jana ze Stu- deného v ty dědiny na něho přišlé léta po- kojná vydržal. Arch. III. 345. Že sú léta pokojně vydrželi to zboží držíce; Když ukáží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu ne- mají odpovídati. Půh. I. 209., 258. (II. 144., 274., 448., 471. ). — (koho) jak. Někoho na své útraty v Praze vydržovati. Puch. V. něco časem právním, ersitzen. J. tr. V-vati někoho zdarma. Šim. 152. On ji tam vydr- žuje na své peníze. Us. Vk. Divoké kachny zřídka v-žejí na ránu. Us. — čemu. Ti ludé, aby tomu horku vydržat mohli, musá dračí maso pod jazykem nosiť. Na morav. Valašsku. Er. Čít. 46. — co jak dlouho. Chcejuc ich až do skončenia výpravy tej vydržiavat (= vydržovati). Mt. 8. IX. 1. 12. Krásné počasí na sv. Matouše vydrží ještě čtyry neděle. Pran. Tč. Za právo nalezujem, že Vaník tu při obdržel proti Janovi a má pokojíka požiti, jakožto rok a den vydržal. Arch. IV. 347. — proč. Nechoď k nám, synečku, do té našé síně, pro tu našu lásku vobá vydržíme (budeme biti). Sš. P. 398. — co čím. Markrabí dle starého obyčeje panovníků sebe i dvůr svůj dával zemí vydržovati. Ddk. V. 5. — kde. Vydržel u něho celou hodinu. Jg. V. v dolech (vy- trvati). Us. — v čem: ve službě, v mučení (stálým zůstati). Us. V bitce obyčejné ten v-ží (je bit), kdo je příčina. Mor. Tč. Ka- novníci v tom zboží vydržali léta pokojná. Půh. II. 462. — s kým. Nelze s ním vy- držeti. Jg. Ona vydrží s tou homolí od sv. Václava až do.... Us. Vk. — z čeho: z kamene (o pružině, melivo z díry běhou- nové vyhnati). Vys. V-vati vojsko z daní. Šb. — co kdy: časem právním, ersitzen. Rk. Statek lety zemskými vydržeti. Ros. Kdož jest které dědictví před shořením desk zemských tři léta a 18 nedělí pořád zběhlých pokojně bez naříkání vydržel. Zř. F. I. E. XXXVI. — o čem, čím: o hladě = hlady. — adv.: dobře, zle, dlouho. Us. — proč kde. Pro zlou službu u něho nevy- držel. — se. Svadba sa vydržiavala taká, akej nebolo ani nebude. Dbš. Pov. I. 301. Májová koťata nejlepší, ale zřídka kdy se vydrží. Prov. Tč.