Vydříti odkud: z
Vydříti odkud: z ruky. Ž. kl. CMD. 39. V. nůž z nožnic. Let. 374. — proti čemu. Leckaks jeho (sbožie) dobývajíc i protiv pravdě vydrúc. Št. Kn. š. 30. (18.). — na kom. Že na nich vydrú viece, než jim kázáno. Št. Kn. š. 157. — komu čím. Kdo nechce vzíti, dobře mu prutem po řiti vydříti Us. Brt.