Vyhnati
Vyhnati Cf. List. fil. 1878. 212. — co: výhon = rozděliti stejnoměrně na oba po- stranní skládance pluhem se širokou, rovnou radlicí, tak zvaným hákem, jinde percákem BPk. Peň vyhnal větev. Us. Fč. Nespra- vedlivý groš vyžene jiných koš. Slez. Šd — co odkud (čím): nezdravotu z těla potem. Hrts. Ďábla od něho vyhnal. Výb. I. 307. — kam. Pilíř věže vyhnán jest nad zemi. Let. 329. V. rudu na den. Us. Pdl. = do čeho. Rostlina v-la do semena. Us. — kde kam. Vyháněti rtuť v rouře do výše. ZC. I 285 — kudy : rudu šach- tou na den v okovech. NA. IV. 153., 138.