Vyhniti
Vyhniti (vz Hniti), vyhníjeti, el, ení; vy- hnívati, ausfaulen, auseitern. — komu. Vy- hnilo mu oko. Ros. Mohlyť sú nám v. zuby. Hš. Mus. 1880. 463. Čekej, až ti rána pod prstem vyhnije (vyhnisá), zahojí se. Mor. Tč. — od čeho. Od mnohého kyselé vy- hnijú nám plíce. Sl. ps. Tč. — kde. Kob- zole v mokré zemi vyhnijú. Na Ostrav. Tč.