Vyhostiti
Vyhostiti, il, stěn, ění, na Slov. stěn, ění; vyhošťovati = vyčastovati (na Slov. ), mit einem Schmause bewirthen; hosti od- byti, propustiti, die Gäste entlassen; vůbec vybyti, propustiti, vypuditi, svobodu dáti, abschaffen, entfernen; se = odstěhovati se, wegziehen, sich entfernen, auswandern; pře- stati hostiti, sich satt gastiren. Jg. — koho. Legat pozvané panstvo vyhostil (vyčastoval), hat traktirt. Lesl. leg. 137. — co. Statek se nevyhosti, ale naskrbí (hostinami nezíská). Us. Č. V. netečnosť, nedbalosť. Vlč. — koho odkud. Již jsem je všecky z mého domu vyhostil (vybyl). Ros. Vyhostiti někoho ze země, ze spolku, z přátelství, Us., vojáka (ze služby propustiti), D., z poddanosti (pro- pustiti). Reš. — koho čím: listem zhostním. Schön. — se odkud: z české země (se vy- stěhovati). V. Aby z pout tělesných duch se vyhostil. Sš. Bs. 36. Starší jeho bratr vyhostil se ze země české. Pal. Děj. V. 2. 113. — (se) kam: na jiný grunt. Boč. Napotom byl vyhoštěn do Vienny. Proch. Děj. bibl. II. 169. — se. Každý čeledín, buď pacholek neb děvka, aby přinesl list od svého pána, že jest počestně doslúžil a vyhostil se. Arch. IV. 499. Aby žádný žád- nému čeledi neodluzoval, ani lidí úročních ani služebných, leč by se řádně vyhostili. Pal. Děj. IV. 1. 303. — se čeho. Vyhostil jsem se všeho. Vrch.