Vyhoupnouti
Vyhoupnouti, pnul a pl, ut, utí; vykou- pati, hinaufschaukeln, in die Höhe schau- keln; herausschaukeln, herausschleudern. — co. Co kolébka vyhoupala (schaukelnd gross- zog), to motyka zakopala. Č. M. 223. — koho odkud. Vlny z bezedna ven vy- houpnou utonulou ženštinu. Chmel. — koho, se kam: zločince na přezmen v., schwip- pen, D.; někoho, se na koně, na vůz. Us. — se kam jak. Jakoby na křídlech modlitby byla se duše její vyhoupla v ty kraje rodné. Hrts. Vysoko nad celé okolí vyhoupl se mohutný zvon. Hrts. — se kde. V hlavě jeho vyhoupl se roj myšlének. Hrts. — si = vyskočiti si, genug herumspringen. Mor. Šd.