Vyhraditi
Vyhraditi, hraď, dě (íc), il, zen, ení; na Slov. -děn, ění, v obec. mluvě -žen, ení; vyhrazovati lépe než vyhrazovati, na Zlín- sku vyhrážat (Brt. ) = hradbu otevříti, den Zaun öffnen; vymeziti, vyhraničiti, auszäu- nen, ausgränzen, durch einen Zaun aus- schliessen; vyjmouti, vyloučiti, ausnehmen, ausschliessen; vyníti, vymíniti, ausnehmen, ausbedingen, vorbehalten. Jg. — co: vodu (pustiti), D., troubu, víko (vyzdvihnouti). Us. — koho od čeho: syna od statku (vyloučiti). Pr. kut. — koho z čeho: ze své modlitby. Rokyc. — J. tr. — co, koho čím. Rozkazem svým někoho v. (sicher- stellen). Plk. Pozemkový majetek mezníky v. Ddk. IV. 140. — komu čo: právo (vy- míniti). D., Us. Při tom jediné to sobě vy- hrazoval, aby nemusil osobně se postaviti před králem německým; Nemohou dokázati, že císař sobě z Pomořan nějaký poplatek v-dil; V-dil si vyšetření celé věci; Vyhra- žoval si jen duchovní právomocnosť. Ddk. III. 62., 168., 275. (Tč. ). Rokycana řekl na to, že neodpíral slyšeti jeho třebas kolik neděl, ale že si pak vyhrazuje právo dle úmluv chebských odpovídati jemu zase dle potřeby a libosti Pal. Děj. III. 3. 87. — co k čemu: ku kšaftu. Reš. — co kdy. Hned při počátku to sobě vyhradil, že.... Pr. Poněvadž král v to zřízení o soudu ko- morním v to se nepotahuje, nýbrž zřízením zemským mocnosť JM. a spravedlnosť při tom soudu náležitá se vyhražuje, protož... Zř. F. I. A. XVI.