Vyhráti
Vyhráti, hraji, hraj, je (íc), ál, vyhrám, al, án, ání; vyhrávati = získati, zvítěziti, gewinnen; vydělati, gewinnen, profitiren; počíti hráti, ausspielen (im Kartenspiel); hrání skončiti, zu Ende spielen, ausspielen; na hudebním nástroji dovésti, aus-, heraus- spielen, vollkommen vortragen; hráním zlep- šiti, ein Instrument aus-, einspielen. Us. Jg. — abs. Kdo vyhrál? Us. Má vyhráno! Us., D. My jsme vyhráli (máme, co jsme chtěli). Bern. Vyhrajte (počněte hráti)! Us. Už je vyhráno. Us. Dch. Musika utěšeně vyhrávala. Us. Dbš. Pov. I. 564. Boly hody a veselá hudba vyhrávala. Ib. I. 144. Méně sázej, než vyhráváš. Shakesp. Tč. Vsaď, vyhráš snaď. Na již. Mor. Kdo sází, pro- sází, kdo nesází, vyhrá. Vz Zisk. Lb. Kdo utekl, vyhrál. Vz Uprchlý. Lb. Netáhni (neber), ještěs nevyhrál (vz Výstraha); Ještěs nevyhrál (Cf. Nevýskej, ještě jsi sám nepře- skočil). Č. Vyhrává, říkají mu: sázej. Vz Neštěstí, Karbaník. Č. Kdo se stříbrnými kopími potýká, ten vyhrává, a kdož z stří- brných děl střílí, nebrzyť se chybí. Prov. Vyhrál jako onen zadu běže (zmeškal). Ros. — co: při, Vl. zř. 21. (vz Pře); hru (zvítěziti; 2. hru skončiti), soud, Us., boj, bitvu, V., housle (hráním zlepšiti), Us., banku, D., základ. Bern. A vyhráli při, který pohánie, má po dvú nedělích zase do Prahy přijeti; Ktožby při vyhrál, má to hned úředníkóm menším jmenovati. Arch. V. 21., 498. Tu vyhrávajú národnie piesne na gajdách a na fujaře. Mt. S. I. 58. Vyhral na kočku zvonec, na psa hrkávku = nic. Šd. — co v čem: ve hře, Us., ve vojně, v půtce, V., v loterii. Ml. — co na kom, na čem. Chtě na krčmáři vyjhrati. Hr. rk. 373. Na komž jest pře vyhrána, toho mají listem obeslati. Arch. V. 498. Peníze na někom v. Ros., D., Pref. Píseň na pianě atd. v. = dovésti. Us. Vyhrál co Michal na sviních (prodělal). D. — v co: v kostky. Jel. Vyhráš jako Vavrda v kůty. Vz Ne- šťastný. Lb. — čím: během. Reš. Hudením mnoho peněz vyhrál. Us. Vyhraje jako Rus u Slavkova = prohraje. U Olom. Šd., KB. 240. Kdo vyhrál v poli, vyhrál v soudu. Kká. Td. 173. — komu kde vyhrávati = zastaveníčko s hudbou učiniti, ein Ständ- chen spielen. Komu to vyhrávají? Us. Vínky nevěstě vyhrávati (hráti jí večer před svat- bou). Mor. Brt. Tomu v hospodě vyhrávají. Us. Děti si za stodolú vyhrávaly. Us. Tč. Vyhrávali mu za okny. Us. Tč. — nad kým. Rodiče byli rádi, že se čerta zbyli a tak nad ním vyhráli. Val. pov. Vck. — odkud kam. Vyhrál z pece (s p. ) na hlavu (urbem araisit, vestem recepit). Na Slov. D. — co odkud. Vyhráš z koláča dieru. Lipa I. 65. — co od koho = na kom. Poněvadž žid nechce odpovídati ku právu, vyhrá ode mne statek muoj. NB. Tč. 291. Pořád bych od nich vyhrával. Kld. — co jak. V. vedlé výhry = nevy- hráti. U Olom. Sd. Při kom pravda, odpoly má vyhráno. Pk. Toho sú peňaze, chto si jich vyhrá za pasy. Vz Pasovati se. Na Slov. Dbš. Obyč. 71. — jak dlouho. Hudba vyhrávala deň i noc. Dbš. Pov. I. 493.