VýchodVýchod, u, m
. = vychození, vyjití, das Heraus-, Hinausgehen, der Ausgang. V. zboží, der Waarenaustritt. Šp. V. na koni, na voze. Bern. V. střev zadkem. Lék. kn. —
V. =
místo, kudy se vychází, der Ausgang,
Ausweg, die Oeffnung. V. žaludka n
. dno.
Krok. Kde tesař nechal v. Us. Dch
. Jděte
na v-dy cest
. Hus II
. 379
. V. = otvor jezev-
čího a liščího brlohu, šp. V. u divadel
řím. a řeckých
. Vz Vlšk. 31. K v-dům se
dostati. Dch. —
V. =
konec, das Ende, der
Ausgang. Nervy a v-dy jejich
. V. V. slov.
Us. Přídavné jméno trojího východu,
lépe:
zakončení
. Km. IX. 227. —
V. =
záchod,
Pulk.,
stolice, der Abtritt, der Stuhl. L. —
V. =
vzchod, der Aufgang. V. slunce, mě- síce, hvězd. V
., Kom. Slunce s svým v-dem nemešká. BR
. II. 38. b. —
V. =
strana nebe a země, kde slunce vychází, vzchod, der Ost, Orient, Aufgang, Morgen. Od východu slunce až na západ. V. Hora táhne se k v-du. D. V. hoří, západ hasí (ranní červánky jasno, ve- černí déšť znamenají). Us. Tři králové od v-u
. Brt. P. 189. Před sluncem východem (m.: slunce). Us. Štěpán všechen v. proti říši německé do zbraně svolá
. Ddk
. II. 96. Půj (půjč) ty mně
, má milá, bílého šátečka, ať sa já zakryju od východ slunečka; Od vychodu k západu hore zelenají Sš. P. 337., 766. S východem slunce hnuli jsme se z pří- stavu. Brt. S
. 15
. Dostal sa už potom aj k tomu slncu. Keď k nemu prichádzal, bolo priam na východe. Dbš. Pov. VII. 28. Tak Chalifovia stlali púť Izlamu, keď meč a oheň východom nosili
. Sldk. 145. Mudrci přijeli od v-du slunce. BR. II. 9.