Východiště
Východiště, ě, n., der Ausgangspunkt. Čsk., Dch. V-ště obojího spisu jest totéž, správně: hlavní n. základní myšlénka (jádro) obojího spisu jest táž, oba spisy vycházejí z téže základní myšlénky, zakládají se na ní. Šb., Brs. 260. V. (zřídlo) čivu zrakového, der Sehnervenursprung. Nz. lk V. plemen lidských. Lpř. Děj. I. 8. V. síly. ZČ. 5. Bře- tislav zvolil sobě z vlastní vůle takové v.; To asi byl podnět povahy subjektivní jsa do jisté míry v-štěm podnětu druhého t. j. objektivního; Osadil hrad Ratiboř co v-ště dalších podnikání; Vyvolil (Otakar) Štajer za v. své cesty do Štýrska; Korutany byly klíčem a v-štěm k podnikům proti Italii. Ddk. II. 182., 207., 393., V. 292., VI. 56. (Tč. ).