Výchoz
Výchoz, i, f., výchoz, u. m. — vyjití, vy- cházení, der Ausgang, Auszug zu Fuss. V. dítěte z matky. Volk. Při té výchozi bývají kněží. Har. V. na hory (ohledání hor), die Freifahrung (im Bergwerk). J. tr. —V. = vyjití právních osob ke spatření věcí, die Besichtigungskommission. Pr. měst., Schön. — V. horn. = místo, kde ruda n. uhlí na povrchu země se ukazuje, der Ausbiss des Ganges, das Ausgehende, der Ausstrich; v. (výchozná čásť) vrstev, sloje, žíly na povrch- nosť, západ, kde couk n. sloj zapadá. Am. Us. u Příbr.